Pokračujeme ve volném cyklu o tom, kde se vzaly počítače.
Charlese Babbage jsme opustili ve chvíli, kdy navrhl stroj určený k mechanickému sestavování logaritmických tabulek. Jako šikovný politik si zajistil podporu Královské akademie i vysokou vládní subvenci. Co zajistit nedokázal - ani nemohl - byla technologie potřebná ke konstrukci. Neuvěřitelně rozsáhlý systém počítacích koleček s minimálními tolerancemi byl pro tehdejší jemnou mechaniku neřešitelným oříškem. Práce na Difference Engine se protahovaly po celá dvacátá léta 19. století, stály asi 35 000 liber (padesát liber představovalo velmi slušný roční plat), z toho polovinu poskytla vláda, druhou polovinu tvořily Babbageovy vlastní peníze.
Difference Engine by se možná podařilo dotáhnout do konce, kdyby Babbage nedostal nový, ještě lepší nápad a nedopustil se zároveň katastrofální chyby. Nápad i chyba měly totéž jméno: Analytical Engine. Proč se omezovat na jeden pevně vestavěný druh výpočtu, zeptal se sám sebe Babbage, když je vlastně možné představit si stroj, do něhož se postup výpočtu vloží až spolu s daty? Stroj, který může realizovat jakýkoli výpočet, na nějž člověk jen dokáže přijít?
Roku 1834 tak Charles Babbage nevymyslel nic jiného než programově řízený číslicový počítač dnešní koncepce. Obrátil se na ministerského předsedu, vévodu z Wellingtonu, a navrhl, že nemá smysl dokončovat Difference Engine, lepší bude projekt opustit a zahájit jiný, což si vyžádá ještě více času i peněz. Vítěz od Waterloo reagoval úplně stejně, jak by se dalo čekat od většiny tehdejších i dnešních politiků. Nařídil, že Babbage již z vládních peněz neuvidí ani penci. Což se také stalo.
Babbage se o konstrukci Analytical Engine pokoušel až do své smrti; neúspěšně. Jeho myšlenka byla správná, ale ve své době nerealizovatelná - křiklavý příklad koncepce, která předběhla dobové technologické možnosti. Dochovalo se po něm množství součástek a nefunkčních torz strojů, jež dnes můžeme najít v různých světových muzeích a na několika univerzitách.
Je-li řeč o Babbageovi, vyslovuje se zpravidla jedním dechem i jméno Augusty Ady, dcery lorda Byrona, pozdější hraběnky Lovelace. Měsíc po jejím narození se Byron rozešel s její matkou a opustil Anglii, aby se již nikdy nevrátil. Ada dospěla, provdala se a začala se vzdělávat v matematice a fyzice. Seznámila se s Babbagem a jeho projektem byla fascinována. Dochoval se téměř kompletní program pro (neexistující!) Analytical Engine, určený k výpočtu tzv. Bernoulliho čísel a vytvořený Augustou Adou, jíž tak po právu náleží titul prvního počítačového programátora v historii. Zemřela však v sedmatřiceti letech a její přínos byl zapomenut ještě důkladněji než Babbageův.
