Spojené státy byly počátkem 19. století převážně zemědělskou zemí. Za Velkou Británií a Francií zaostávaly co do technického pokroku o dvacet či třicet let, což v době průmyslové revoluce znamenalo téměř stejnou ztrátu, jakou by to reprezentovalo dnes. Tento stav se začal měnit až po občanské válce.
První americké sčítání lidu proběhlo roku 1790 a od té doby se konalo pravidelně každých deset let. S rostoucím počtem obyvatelstva rostla i složitost práce. Na zpracování výsledků sčítání v roce 1880 se podílelo již 1.500 úředníků. Jejich obtížná ruční práce volala po nějakém zdokonalení.
Navrhl jej mladý inženýr Herman Hollerith (1859-1929). Přišel s jednoduchou myšlenkou: zaznamenat údaje o každém jednotlivci, jehož se sčítání týkalo, do děrného štítku a poté využít strojů při zpracování dat. Postavil prototypy, předvedl je a hladce vyhrál výběrové řízení.
Síla jeho systémů spočívala v tom, že ručně se musel dělat jeden jediný úkon, samotné děrování štítků. Vše ostatní probíhalo automaticky. Stroj bral jeden štítek po druhém a „četl“ vyděrované údaje pomocí systému kovových jehel opatřených pružinami. Kde jehla prošla otvorem ve štítku, uzavřela elektrický obvod. Ten pak mohl způsobit například to, že se k dosavadnímu součtu daného čítače přičetla jednička; anebo to, že se otevřela dvířka příslušného třídicího boxu, do nějž štítek v dalším zpracování spadl. Pomocí Hollerithových strojů tedy šlo jednak sečítat, jednak třídit. Kombinace těchto dvou úkonů spolu s možností tisknout umožňuje sestavit tabulky s výsledky sčítání. Princip strojů na výrobu tabulek neboli „tabulátorů“ se pak nezměnil téměř po celých sto let.
Hollerith uspěl díky tomu, že nezačínal na neoraném poli jako Babbage. Amerika v jeho době byla již plná nejrůznějších kancelářských strojů. Šlo zejména o psací stroj a různé typy stolních mechanických počítaček, dále o registrační pokladny a jiné vymoženosti. Kromě toho v Hollerithově době byl již na vrcholu svého komerčního využití telegraf a na začátku svých možností telefon. Doba byla tedy zralá jak technologicky, tak co do poptávky a chápání významu nových strojů.
Co s nákladnými stroji mezi dvěma sčítáními lidu? Ve snaze zajistit si pravidelnější přísun peněz Hollerith založil roku 1896 firmu Tabulating Machine Company (TMC). Jejím cílem bylo uzpůsobit stroje tak, aby se daly nabídnout pro komerční využití aspoň těm největším firmám.
V roce 1911 již měla kolem stovky zákazníků. Tehdy Hollerith firmu prodal investorovi jménem Charles Flint. Ten ji spojil se dvěma jinými, přejmenoval na CTR a jejím vedením pověřil mladého obchodníka jménem Thomas J. Watson. Ten spojil Hollerithovu technologii s účinnými prodejními metodami. Firma CTR bleskurychle rostla. Roku 1924 změnila své jméno na International Business Machines. „Naše stroje budou v použití úplně všude na celém světě,“ oznámil Watson. „Nad IBM slunce nezapadá.“
